Zakladatel obce se prý jmenoval Kojat(a). První domy byly postaveny nad tokem Rokytné v Chalupách. Ves se nikdy nestala podhradím Sádku, tuto funkci měla trhová osada na opačném konci sadeckého vrchu. První zmínka o vsi je z roku 1349, kdy její vladyka – zeman Jakub z Kojetic si koupil úrok, který odváděli lidé z Kojetic Štěpánovi z Újezda. Šlo o úrok ve výši 10 kop a 2 grošů z lesů, luk a z Kobylného pole. Roku 1373 syn jmenovaného Štěpána Jimram odstoupil Filipovi z Jakubova kopec Hradiště se 4 lány v Kojeticích, s Loukovicemi a s Horní a Dolní Rokytánkou. Vladykové se na Kojeticích drželi až do 16. století, kdy dědina připadla na staletí k Sadku, který vládl a panoval celé Jaroměřické kotlině.

Kojetice vstoupily do širšího povědomí na Moravě svým nepokojným vladykou Přechem na počátku 15. století, který si pomáhal k lepšímu všelijak. Násilnosti vzrůstaly za husitské revoluce, kdy Sadek byl obléhán Žižkou a kdy nejen Kojetice, ale celé okolí byly spáleny. Roku 1468 oblehli Uhři Viktorína z Poděbrad v třebíčském klášteře, opět útočili na Sadek a zcela zničili jeho podhradí – Kojetice a Horní Újezd. Kojetice přešly v 16. století do majetku sadeckých pánů a zemanů v tvrzi se navždy zbavily. Odevždy patřily k farnosti hornoújezdské. Proto si dali do své staré pečeti patrony kostela v Horním Újezdě – sv. Petra a Pavla.

(čerpáno z kroniky obce)